Nesporně genius loci pražské barokní architektury. Není v Praze a možná ani nikde na světě dům poznamenaný takovými osobnostmi barokní architektury jako právě Pension Dientzenhofer. Stavební historie je doložena od roku 1627, důležitým byl rok 1653, kdy se do domu přiženil stavitel Johan Georg Aichbauer pocházející z rakouského Landlu. A právě od tohoto data začíná „barokní genius loci“ tohoto domu. Genius loci, který nemá v historické Praze obdoby. Postupně dům vlastnili nebo se v něm narodili, žili či zemřeli následující architekti a stavitelé pražského baroka: Johann Georg Aichbauer , jeho syn Jan Jiří Aichbauer, Kryštof Dientzenhofer, jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer, Josef Löffler a Anton Haffenecker. Mnozí z nich dům opravili a přestavěli, jeho barokní historie sahá od raného přes vrcholné až do pozdního baroka.

Pension Dientzenhofer je rodným domem Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který je právem považován za jednoho z největších barokních architektů své doby. Dientzenhofer je příjmení rodiny slavných stavitelů a architektů vrcholné a pozdní barokní architektury 17. a 18. století. Dva z nich - otec Kryštof a syn Kilián Ignác - se stali předními spolutvůrci českého baroka. Jejich stavby dotvářejí panorama Prahy a mnoha českých a moravských měst, poutají pozornost turistů z celého světa.

Kryštof Dientzenhofer (1655-1722) přišel do Prahy z Bavorska v roce 1678 a usadil se zde natrvalo. Důvodem byl sňatek s vdovou po pražském staviteli Johannu Georgu Aichbauerovi v březnu 1685. Tím nejen vyženil menší měšťanský dům na Malé Straně (dnešní pension), ale získal možnost zažádat o domovské právo. To mu bylo uděleno roku 1687, v témže roce se stal řádným členem malostranského cechu zednického a kamenického. Kryštof Dientzenhofer jej v letech 1687 až 1688 přestavěl a rozšířil. V roce 1689 se zde narodil jeho syn Kilián Ignác, který se do pražského panoramatu zapsal tak impozantně, jako snad jen Michelangelo do panoramatu římského.

Kilián Ignác Dientzenhofer (1689-1751) navrhl a postavil více jak 200 staveb. Pracoval pro církevní řády, zejména pro benediktiny, jezuity, české křižovníky, augustiniány, hradčanské kapucíny, pražské i kutnohorské voršilky, stavěl i pro světské instituce (byl dvorním stavitelem i vrchním pevnostním stavitelem) a přední šlechtické rody. Nejpozoruhodnější je, že se při žádné stavbě neopakoval, každé dílo bylo něčím nové, originální.

Otec i syn Dientzenhoferové nebyli pouze tvůrci monumentálních chrámů, klášterů a paláců, ale vytvořili i mnoho drobných staveb po celých Čechách. Všechna tato díla představují vrchol nejen české, ale i evropské barokní architektury. Řadu z nich uvidíte při Vaší návštěvě u nás – jsou v blízkém okolí Pensionu Dientzenhofer.